Vážená paní poslankyně,

Obracím se na Vás ve věci, která nyní zajímá občany Vysočiny a která může mít zásadní vliv na budoucí tvář Vysočiny. Jedná se o větrné elektrárny (VE). Vaše negativní stanovisko k výstavbě VE vyjádřené na Vašich webových stránkách v článku „Větrná růžice kolem se toč“ sdílím. V žádném případě však nesdílím Váš názor, že jedinou odpovědnost za výstavbu nesou pouze obecní zastupitelstva a tedy občané jednotlivých obcí. Občan volí i své krajské zastupitele a poslance. Jsem přesvědčen, že i oni mají svojí odpovědnost za život svých voličů. Seminář organizovaný Krajským úřadem Vysočina 1. 11. v Polné m. j. ukázal, jak nedostatečný je právní rámec upravující výstavbu VE.

Obce mohou v případě výstavby VE rozhodnout o stavbách, o jakých nikdy před tím nerozhodovaly. Jedná se o stavby, které svojí velikostí a ekonomickými a zdravotními dopady ovlivňují nejenom občany příslušné obce, ale v některých případech ještě ve větší míře občany obcí sousedních. Pokud dnes zastupitelstvo rozhoduje o oznámení občana o stavbě kůlničky, tak si vyžádá souhlas sousedů. Jestliže rozhoduje o vydání souhlasu s výstavbou VE, tak se nepotřebuje zeptat ani vlastních občanů v referendu, zda s výstavbou souhlasí a dokonce může rozhodnout proti většinovému postoji občanů obce k zamýšlené výstavbě VE. Nikdo se neptá na stanovisko sousední obce, které se výstavba VE dotýká. Skutečnost, že sdružení občanů takové obce se může stát účastníkem dalšího řízení, považuji za naprosto nedostatečnou. Pokud se obec, které se výstavba VE rovněž nějakým způsobem dotýká, nestane neopominutelným účastníkem řízení, tak takové řízení odporuje principům demokracie a u občanů se oprávněně dostavuje pocit, že se rozhoduje „o nás, bez nás“ .

Ve svém příspěvku konstatujete, že VE ničí hodnotu okolních nemovitostí. To je bezesporu pravda. V jakém to ale žijeme státě, když osobní majetek občanů není účinně chráněn? Není to především povinností pravicových poslanců zabezpečit takový právní rámec, aby to nebylo možné? Jestliže mám na mysli účinnou ochranu majetku, tak si nepředstavuji dodatečné vleklé soudní spory vlastníků s obcí, státem, či s provozovatelem po postavení VE, ale začlenění vlastníků nemovitostí dotčených výstavbou VE jako neopominutelných účastníků stavebního řízení. To zatím při povolování výstavby VE zcela chybí.

Dosavadní domácí zkušenosti s působením VE na zdraví lidí jsou omezené a krátkodobé. Nicméně se už negativní vlivy VE na zdraví občanů prokazují i u nás. Podle zahraničních pramenů se doporučuje stanovení minimální vzdálenosti VE od lidských obydlí 2,5-3 km. Přitom se uvádí, že negativní působení infrazvuku je ještě na větší vzdálenosti. Naše současné hygienické normy připouští výstavbu VE od obydlí v mnohem menších vzdálenostech. Myslím, že v situaci, kdy elektrickou energii vyvážíme a nepotřebujeme ji z VE a naopak každou vyrobenou kilowathodinu z VE doplatíme ze svých daní, tak by mělo být zdraví občanů chráněno lepšími právními předpisy. Až budou VE postaveny, tak to bude mnohem obtížnější. Zdravotní problémy občanů potom možná dobře poslouží pro domácí lékařský výzkum v této oblasti, ale snad nemusíme být pokusnými králíky za každou cenu.

Nechci rozvádět všechny problémy související s výstavbou VE. Jsem přesvědčen, že v době, kdy stát rozhodl o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů, tak měl zároveň upravit všechny legislativní podmínky pro její výrobu. V případě VE se ukazuje, že minimálně v procesu rozhodování o výstavbě a v oblasti ekonomických a zdravotních dopadů provozu VE legislativní rámec zcela chybí a nebo je nedostatečný. Obracím se proto na Vás, abyste se zasadila o nápravu tohoto stavu. Pokud i Vy považujete současný stav za špatný a cítíte za tento stav osobní zodpovědnost, tak věřím, že máte dost energie a zkušeností, abyste se především v zájmu těch, kteří jsou stejně jako Vy na Vysočině doma úspěšně pokusila o jeho nápravu.